Němečtí filosofové v základním interdisciplinárním díle podávají přehled dějin teleologického myšlení od antiky do součastnosti a osvětlují odmítání teleologických jevů v novověké přírodní vědě. Ukazují, že antiteologické pozice ve vědě jsou vnitřně rozporné a vycházejí z předpokladů, které nelze v samotných přírodních vědách diskutovat. Autoři docházejí k závěru, že člověk vposled stojípřed alternativou: buď interpretovat přírodu teleologicky, nebo chápat samotného člověka antropomorfisticky.
Oikoymenh
Sborník soustředil původní i přeložené práce s úmyslem zmapovat základní problémové oblasti analýzy modálního diskurzu. Rozbor všedního užití slov jako „možný“ a „nutný“ v jeho rozmanitosti je klíčem k řešení otázky toho, co znamená, říkáme-li o něčem, že je to možné (nutné). Škála probíraných témat sahá od jazykově-analytických přes čistě formální, technické až po modálně-realistické.
Kosmas
M. Skovajsa: Klasická koncepce politické kultury v díle Gabriela A. Almonda
M. Dopita: Sociální topografie Pierra Bourdieua v českém prostředí
V. Hloušek: Stále ve znamení kontinuity? Švýcarský stranický systém a jeho vývoj
K. Weger: Belgické regionální a komunitární volby 13. června 2004. Země na cestě k rozpadu?
V. Fiala: Vznik politických stran v zemích lusofonní Afriky
Bezmála již devadesátiletá historička českého knihtisku se nikdy nestala mediálně tak slavnou jako 74letý postmarxistický postmodernista, ale její vklad do poznání české minulosti má nepochybně zřetelnější kontury.
Hlavní cenu letošního filmového festivalu v Cannes získal film Michaela Moorea Fahrenheit 9/11. Publikum odměnilo vítěze třicetiminutovými ovacemi. Proč sklízí protibushovský útok takový ohlas a co to znamená? Může pacifistické hnutí ohrozit akceschopnost západní demokracie? Kde leží hranice mezi veřejnou kontrolou a ochromením systému?