11.srpna 2022 |
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
|
|
Byla osobnost Adolfa Hitlera pouze produktem určitého historického období, ve kterém Hitler sehrál úlohu vykonavatele společenské poptávky, nebo byla jeho silná osobnost tahounem a hlavním hybatelem? Tyto otázky zaměstnávají řadu nejen německých historiků již dlouhou dobu a spor, vedený mezi tzv. "intencionalisty" a "funkcionalisty", se stále nezdá být ukončen. Intencionalisté považují Hitlerovy záměry za první a poslední hybatele nacistické politiky, kdežto funkcionalisté prosazují tezi, že Hitlerova politika byla odvozena od funkčních mechanismů samotného nacistického režimu, na osobě vůdce více či méně nezávislých.
Německý nacionální socialismus nepřišel do Německa s Adolfem Hitlerem, Hitlerovo charismatické vůdcovství však toto masové hnutí a zemi vůbec dovedlo do extrémního radikalismu a nakonec i totální destrukce. To je hlavní teze německého historika Hanse-Ulricha Wehlera. Zástupce intencionálního přístupu Wehler přibližuje nástup Hitlera k moci a snaží se detailně popsat, do jakých podmínek vstupuje, jak je využívá a jak velký manévrovací prostor se mu naskytnul.
Znalosti mladého Hitlera Jan Hlaváč ![]() |
Hitler jistě nevynikal vzděláním. Na střední škole měl špatné studijní výsledky a studia po smrti otce, se kterým měl spory o své budoucí povolání, zanechal. V některých oborech prospíval (dějepis, zeměpis, náboženství, výtvarná výchova), v přírodních vědách a jazycích nikoliv. Jeho neznalost přírodních věd byla v jeho písemných projevech patrná a zřejmě z něho učinila i oběť různých šarlatánů,jakými byl např. Hanns Hörbiger, původce podivné nauky o vesmíru, jasnovidec Hanussen atd. Měl však určité ponětí o hospodářských vědách a v otázkách propagandy byla, jak soudí odborníci, jeho úroveň vysoce profesionální! Mám tady v ruce tenký spisek od spisovatele Dietricha Eckarta: Bolševismus od Mojžíše po Lenina s podnázvem: Rozhovor mezi A.H. a mnou o židovské otázce. Pokud souhlasíme s tím, že k rozhovorům skutečně došlo a že si Eckart celou tu knihu nenapsal sám bez účasti AH, máme zde přehled o tom, co měl Hitler přečteno ve věku 34 let. Výběr je tématicky omezen, takže ve skutečnosti toho mohl mít přečteno a nastudováno více. Kniha představuje svéráznou filosofii dějin, kde filosemitská období představují dobu úpadku a naopak. Traduje se, že chtěl být původně knězem. Měl každopádně přečtený Starý a Nový zákon a byl i obeznámen s židovskou náboženskou literaturou(Talmud, Šulchan Aruch),znal i některá díla z oblasti všeobecných dějin a dějin náboženství, dějin filosofie i klasiky beletrie. Pokud jde o dějiny starověkého Blízkého východu a Židů, opíral se o spisy známého německého orientalisty Friedricha Delitzsche, o spis Dějiny Židů (Geschichte des Judentums) od Otto Hausera stejně jako o dílo německého židovského historika Heinricha Graetze. Tomu Hauserovi, (ostatně stejně jako historiku reformace Juliu von Pflugk-Hartungovi) každopádně zničil kádrový profil, jeho kniha dnes není dostupná, jeho jméno zmizelo z naučných slovníků a to nejspíše jenom proto, že se na něho A.H. odvolával. Jeho přístup k židovství je (počínaje otrokem Josefem v Egyptě) ovšem zcela záporný, přičítá jím kořistnické sklony, nadřazování se, rasistické tendence, genocidu. Jeho představa o židovském státě Makabejců příliš připomíná zásady, na kterých budoval svůj NS-stát!!! Krista hodnotí kladně jako vůdce ujařmených nežidů. A.H. byl obeznámen se spisy římského spisovatele a filosofa Cicerona a zeměpisce Strabona, u kterých cenil jejich nedobrý vztah k Židům. Karla velikého hodnotil Hitler záporně, vyčítal mu kladný vztah k Židům, židovské poradce a krveprolití v řadách německého kmene Sasů. Je zajímavé, že křížové války hodnotil AH záporně. Němci byli podle něho zataženi do války za cizí zájmy, ve které krváceli. Údaj o šesti milionech německých obětí těchto válek je ovšem zřejmě nadsazený. Kladně ovšem hodnotí dobového význačného církevního myslitele Tomáše Akvinského- pro jeho zaujetí proti Židům. Značné znalosti měl o dějinách renesance a reformace. Opíral se především o mnohosetstránkové (asi 700 str.) dílo historika Julia von Pflugk-Hartunga: Na úsvitu reformace (Im Morgenrot der Reformation). Jeho hodnocení renesance je záporné, vadí mu její racionalismus, otevřenost vůči Židům, šíření kabaly v nežidovských kruzích. Jeho kritika je dána ovšem jeho iracionalismem přesvědčeného voluntaristy a bezesporu i jeho nechutí vůči soudobým liberálům, za jejichž předchůdce lidi typu Erasma Rotterdamského a Johannese Reuchlina považoval. Z renesančních myslitelů ovšem vysoce kladně hodnotí Giordana Bruna, domnělou oběť židovských pletich. Pokud jde o reformaci, má rád Martina Luthera, cení si jeho obratu od filosemitského počátečního postoje k odmítavému antisemitismu (Von den Juden und ihren Lügen, Von Schem Hamphoras). Kritizuje anglickou revoluci pro její filosemitský spodní tón. Pokud jde o novější dobu, neopomíná uvést projevy antisemitismu v dílech klasiků německé filosofie a literatury (např.Goetheho). Jeho oblíbeným myslitelem byl voluntaristra Schopenhauer, který o Židech tvrdil, že jsou to „velcí mistři ve lhaní“, což po něm AH s oblibou opakoval. Citoval s oblibou též německého spisovatele zesměšňujícího Židy Pauluse Cassela a podobně píšícího básníka Wilhelma Busche. Čerpal též z děl židovských odpadlíků bratří Triebitschů ( podle moravského Třebíče). Z cizích autorů byl obeznámen s názory protižidovsky zaměřeného francouzského katolického myslitele Gougenota des Mousseaux a také socialisty Charlese Fouriera. Velmi se odvolával na ruského spisovatele Dostojevského, kterého si pro jeho kritiku Židů velmi cenil! A na Američana Henryho Forda. Střelný prach pro svůj antisemitismus nacházel ovšem i v dílech židovských myslitelů (Spinozy, jehož přístup k filosofii odmítal a Mosese Mendelsohna), Einsteina a zvláště Heineho, který se v mládí pokoušel v Německu podněcovat sociální revoluci, později ovšem vůči Německu a Němcům zatrpkl ("Čichal budoucnost Německa z nočníku"). Je zajímavé, že AH i rozhodně odmítl dílo konzervativního německého myslitele Oswalda Spenglera (nejen pro jeho částečný židovský původ) řazeného někdy k předchůdcům nacionálního socialismu. AH též sledoval činnost sionistického hnutí a četl jeho publikace, např. dílo dr Arthura Ruppina: Die Juden der Gegenwart (Židé přítomnosti). Velice ho dráždily některé debaty vedené uvnitř této organizace ohledně budoucího vývoje ve světě, jimž přičítal (myslím, že ne zcela právem, spíše vztahovačně) protiněmecké zaměření a také požadavek dvojího občanství pro Židy. Je zajímavé, že hlavní dílo, o něž se nacionální socialismus ve svém antisemitismu opíral (Houston Stewart Chemberlain: Základy XIX. století) a z něhož vyšel i Alfred Rosenberg Mýtus XX. Století)není v knize uváděno. |
![]() |
Mein Kampf tom (26.12.2005 21:21:20) |
Rád bych sehnal knížku Mein Kampf, mohl by jste mě někdo poradit. cb.thomson@seznam.cz |
![]() |
Nevidis si do pusy Maka (2.12.2005 19:18:35) |
Inferno: jsi rasista a pokud rikas ze jeho jednani bylo spatny tak ti neverim ani slovo...protirecis si a vubec nechapes miru utrpeni kterou ta doba prinesla at uz romum, Zidum ci i jinym skupina lidi |
![]() |
Inferno (27.11.2005 17:39:39) |
Ja si mylsim ze to co provedl ze to bylo dost hnusny a spatny, ale s tema cikanama to molh dotahnout |
![]() |
Anonym (15.11.2005 21:50:42) |
atreid: Těší mne, že v debatě o Hitlerovi najdu člověka s tak podbným názorem jako mám já. |
![]() |
Ronald (5.11.2005 20:07:47) |
Martin Schlemmer: Mám otazku.znáte názor,že Hitler utekl ponorkou do mexického záliv? |
![]() |
? Martin Schlemmer ![]() |
Nejdříve jsem chtěl příspěvek z 3.11. 13:50 smazat, pak jsem se však zarazil. Co se asi honí hlavou člověku, který na Seznamu hledá pojem "Hitler", dostane se do této diskuse a během minuty (což znamená, že se nanejvýš zvládl podívat, kde je formulář, ale určitě si nestihl přečíst dosavadní diskusi, neřkuli celý článek, k němuž se tato vztahuje) napíše "Heil Hitler!"? Jaké psychologické procesy v něm asi probíhají? Je frustrovaný? Nudí se? Proč hledal pojem "Hitler"? Hledal spřízněné duše? Cítí se osamělý? Asi se to nikdy nedozvím. |
![]() |
Anonym (3.11.2005 13:50:25) |
Anonym: Heil Hitler! |
![]() |
Byl nacismus minulost nebo budoucnost? P. D. (21.9.2005 15:47:38) |
Byl nacismus minulost nebo budoucnost? http://bruntal.net/view.php?cisloclanku=2005050202 |
![]() |
K Hitlerovi a diskusi Martin Schlemmer ![]() |
Dobrý den, na podobné anonymní výkřiky reaguji ve všech diskusích podobně. Ostatní diskutéry (či jen okolojdoucí čtenáře) totiž neobohacují, snad jen poskytují úlevu nebo vzrušení tomu, kdo je psal. Obecně si myslím, že mluvit o Adolfu Hitlerovi v pojmech "dobrý / špatný" - což mimochodem činíte i vy - je neproduktivní a vede diskusi do slepé uličky. K vaší kritice textu: opakujete své výtky, ačkoliv jsem vás již jednou upozornil na to, že autorovým záměrem nebylo pokrýt a analyzovat Hitlerův vliv vývoj událostí v první polovině 20.století, nýbrž shrnout podstatu sporu mezi historiky - intencionalisty a historiky - funkcionalisty (německými, podotýkám). Toto stojí v prvním odstavci textu, totéž jsem vám napsal i já už dříve zde v diskusi. Napadá mne tedy, jak pozorně jste vůbec četl samotný text, a jak čtete to, co píší ostatní. Máme na Glosách samozřejmě otevřené dveře a budeme rádi, když nám kdokoliv pošle pohled na tuto problematiku z jiné strany - bude-li podle našeho úsudku dobrý, rádi jej zveřejníme. |
![]() |
Zbabělec nebo provokatér? Martin Schlemmer ![]() |
Dobrý den, s první částí nelze než souhlasit. Adolf Hitler byl skutečně výjimečná osobnost. Z druhé části vyplývá jedno: buď jste provokatér (vykřiknout do vzduchu něco o úctě k Hitlerovi se za nic jiného něž provokaci považovat nedá), nebo zbabělec (nepodepsal jste se pod kontroverzní výkřik). Možná je i kombinace obojího. Kdybyste se náhodou na tyto stránky vrátil, zkuste to rozvést, ať se můžu rozhodnout. |
![]() |
Hitler Anonym (8.9.2005 17:40:12) |
Já osobně si mylsim, že Hitler byl veliká osobnost a vzhlížím k němu s ůctou. |
![]() |
Re: Dotazy Martin Schlemmer ![]() |
Vážený pane s přezdívkou "Atreid", děkuji vám za reakci. Musím nicméně položit otázku, zdali jste četl text pozorně. Mám pocit, že jste si do něj spíše promítnul vlastní zájmy a zaměření. Autor jednoznačně v prvních dvou odstavcích dává najevo, že hodlá shrnout německou diskusi (historiků) o Adolfu Hitlerovi. Měl-li by v úmyslu pojednat o myšlenkových zdrojích nacismu, musel by text být několikanásobně rozsáhlejší a začínat například u romantických ozvěn germánské mytologie či Herderově estetizujícím pojetí státu (záleželo by na tom, jak daleko do historie by si pan Kučera troufnul položit přímo rozeznatelné kořeny). Pak by také zcela jistě zahrnul i další duchovní - například okultní - aspekty Třetí říše. To nicméně jeho záměrem nebylo, takže mu to jen těžko můžete vyčítat. Co se týče vašeho zamyšlení nad pojmem "antisemitismus". Ano - doslova tento pojem označuje negativní postoj ke skupinám obyvatel, mluvícím semitskými jazyky. Nicméně dle dnešního úsu je jeho význam zúžen na "protižidovství". Chcete-li sémantické pole tohoto pojmu předefinovat, budete muset přesvědčit dostatečný počet uživatelů jazyka. Závěrem a k názvu celého textu: název zvolila redakce. Ačkoliv s ním autor souhlasil, odpovědnost za něj nesu já. Název musí samozřejmě reflektovat povahu a téma celého textu, musí však být i přitažlivý a jistým způsobem úderný. Všechny tyto pohnutky se promítly ve výběru právě toho názvu, jejž nyní vidíte. |
![]() |